Kolik písmen má běloruská abeceda? 32 - s і a ў, bez и, щ a ъ. Úplná tabulka písmen s hláskami, akanne, dzekanne a frikativní г.
Umím pojmenovat všech 32 běloruských písmen, přečíst nahlas jakékoli běloruské slovo a rozlišit běloruskou výslovnost od ruské.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Добры дзень! Я з Беларусі.
Dobrý den! Jsem z Běloruska.
Мая сям'я жыве ў Мінску.
Moje rodina žije v Minsku.
Ён вучыцца ва ўніверсітэце.
Studuje na univerzitě.
Гэта кніга вельмі цікавая.
Tato kniha je velmi zajímavá.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Běloruská azbuka má 32 písmen. Dobrá zpráva pro Čecha: běloruština zapisuje zvuk, ne etymologii — co slyšíte, to většinou napíšete. To je opačný princip, než na jaký jste zvyklí u ruštiny.
Co znáte z češtiny. Písmeno г se čte [ɣ], tedy prakticky jako české h ve slově hora, ne jako [g]. Dále ч = č, ш = š, ж = ž, х = ch, ц = c, й = j. Spřežka дж je vaše dž (дождж — déšť), spřežka дз je dz.
Co v češtině obdobu nemá. Písmeno ы je zadní samohláska, kterou čeština nezná — rozhodně to není české y, to vyslovujeme jako i. Písmeno ў zní jako anglické w a stojí jen po samohlásce (воўк — vlk). Apostrof ' odděluje předponu od jotované samohlásky, podobně jako naše ob-jet: аб'ява.
| # | Písmeno | Běloruský název | Hláska | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 1 | А а | а | [a] | азёры — jezera |
| 2 | Б б | бэ | [b] / [bʲ] | бульба — brambory |
| 3 | В в | вэ | [v] / [vʲ] | вясна — jaro |
| 4 | Г г | гэ | [ɣ] / [ɣʲ] | гарбата — čaj |
| 5 | Д д | дэ | [d] | дранікі — bramboráky |
| 6 | Е е | е | [jɛ] / [ʲe] | ежа — jídlo |
| 7 | Ё ё | ё | [jɔ] / [ʲo] | ёлка — jedle |
| 8 | Ж ж | жэ | [ʐ] | жыта — žito |
| 9 | З з | зэ | [z] / [zʲ] | зубр — zubr |
| 10 | І і | і | [i] | імя — jméno |
| 11 | Й й | і кароткае | [j] | май — květen |
| 12 | К к | ка | [k] / [kʲ] | кніга — kniha |
| 13 | Л л | эль | [l] / [lʲ] | лён — len |
| 14 | М м | эм | [m] / [mʲ] | мова — jazyk |
| 15 | Н н | эн | [n] / [nʲ] | ноч — noc |
| 16 | О о | о | [ɔ] | поле — pole |
| 17 | П п | пэ | [p] / [pʲ] | папараць-кветка — květ kapradí |
| 18 | Р р | эр | [r] | рака — řeka |
| 19 | С с | эс | [s] / [sʲ] | сябар — přítel |
| 20 | Т т | тэ | [t] | талака — sousedská výpomoc |
| 21 | У у | у | [u] | усмешка — úsměv |
| 22 | Ў ў | у нескладовае | [w] | воўк — vlk |
| 23 | Ф ф | эф | [f] / [fʲ] | фартух — zástěra |
| 24 | Х х | ха | [x] / [xʲ] | хата — chalupa |
| 25 | Ц ц | цэ | [ts] / [tsʲ] | цыбуля — cibule |
| 26 | Ч ч | чэ | [tʂ] | чабор — mateřídouška |
| 27 | Ш ш | ша | [ʂ] | шыпшына — šípek |
| 28 | Ы ы | ы | [ɨ] | сыр — sýr |
| 29 | Ь ь | мяккі знак | — | соль — sůl |
| 30 | Э э | э | [ɛ] | рэчка — říčka |
| 31 | Ю ю | ю | [ju] / [ʲu] | юшка — rybí polévka |
| 32 | Я я | я | [ja] / [ʲa] | ягады — bobule |
| Nejsou to písmena, ale patří k písmu | ||||
| – | дж | дэ-жэ | [dʐ] | дождж — déšť |
| – | дз | дэ-зэ | [dz] / [dzʲ] | дзеці — děti |
| – | ' | апостраф | — | сям'я — rodina |
Akanne: nepřízvučné о se vyslovuje i píše jako а; u э to platí jen ve slovanských slovech - v přejímkách zůstává (тэлефон, рэцэпт) (галава — hlava, малако — mléko).
Jakanne: ve slabice před přízvukem se е/ё mění na я (лес → лясы, сястра — sestra).
Dzekanne a cekanne: měkké d a t se mění na дз a ц (дзень — den, цётка — teta). Čeština měkčení řeší háčkem (děti), běloruština jinou hláskou.
Vždy tvrdé ч, р, ж, ш: po nich se píše výhradně ы, nikdy і; totéž po tvrdém ц (цыбуля), kdežto měkké ц' z cekání bere і, е, ё, я (ціха, цётка) (чытаць — číst, жыццё — život).
Existují dvě pravopisné tradice — školní norma podle zákona z roku 2008 a klasická taraškevica (kodifikace 2005, s nepovinným ґ) — ale obě používají týchž 32 písmen.
Slova na procvičení berte z běloruské kuchyně a krajiny: дранікі (bramboráky), зубр, шыпшына, талака.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníČasté chyby Čechů: číst ы jako české y (je to zadní samohláska, ne i); vyslovovat г jako [g] místo [ɣ] — použijte své h; psát і po ч, ж, ш, р, ц, kam patří jen ы; číst дз a дж jako dvě hlásky; zapomínat na ў po samohlásce; hledat v ь vlastní hlásku — jen změkčuje.
Using Russian И instead of Belarusian І
Belarusian ALWAYS uses І: кніга, not книга.
Pronouncing г as hard [g] (Russian style)
Belarusian г = fricative [ɣ], like Ukrainian г. Not Russian [g]!
Добры дзень! Я з Беларусі.
Dobrý den! Jsem z Běloruska.
<em>Дзень</em> ukazuje dzekanne: měkké <em>d</em> se mění na jednu hlásku <em>дз</em>. Ve slově <em>Беларусі</em> je <em>і</em>, nikdy <em>и</em>.
Мая сям'я жыве ў Мінску.
Moje rodina žije v Minsku.
Tři pravidla najednou: apostrof v <em>сям'я</em> stojí tam, kde ruština píše měkký znak, ve <em>жыве</em> je povinné <em>ы</em> po tvrdém <em>ж</em> a <em>у</em> se po samohlásce mění na <em>ў</em>.
Ён вучыцца ва ўніверсітэце.
Studuje na univerzitě.
Samotné slovo je <em>універсітэт</em> s běžným <em>у</em>. Teprve předložka <em>ва</em> před ním přinese samohlásku, a <em>у</em> se změní na <em>ў</em>. Pravidlem je toto střídání, ne písmeno samo.
Гэта кніга вельмі цікавая.
Tato kniha je velmi zajímavá.
V <em>кніга</em> i <em>цікавая</em> stojí <em>і</em>. Slovo <em>гэта</em> ukazuje druhou stranu: běloruština píše <em>э</em>, a to jen pod přízvukem.
Бабуля смажыць дранікі, і пахне на ўсю хату.
Babička smaží bramboráky a vůně je cítit po celém domě.
Tři pravidla v jedné větě: <em>ы</em> po tvrdém <em>ж</em> ve <em>смажыць</em>, akanne v <em>бабуля</em> a <em>ў</em> po samohlásce v <em>на ўсю</em>.
Мы едзем у Нясвіж глядзець замак Радзівілаў.
Jedeme do Nesviže podívat se na Radziwiłłův zámek.
Třikrát dzekanne: <em>едзем</em>, <em>глядзець</em>, <em>Радзівілаў</em>. V <em>Нясвіж</em> je navíc jakanne a koncovka <em>-аў</em> ukazuje <em>ў</em> na konci slabiky.
На Купалле дзяўчаты пускаюць вянкі на ваду.
O Kupale dívky pouštějí věnce po vodě.
Slovo <em>дзяўчаты</em> obsahuje tři pravidla najednou: <em>дз</em>, <em>ў</em> po samohlásce a akanne v koncovce. <em>Вянкі</em> ukazuje jakanne, <em>ваду</em> akanne.
У Полацку нарадзіўся Францыск Скарына.
V Polocku se narodil Francisk Skaryna.
<em>Нарадзіўся</em> ukazuje dzekanne a <em>ў</em> uvnitř slovesného tvaru, <em>Францыск</em> povinné <em>ы</em> po <em>ц</em>. Skaryna vytiskl první běloruské knihy.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1