Polská výslovnost
Pravidla polské výslovnosti a přízvuku
Dokážu správně klást přízvuk na předposlední slabiku a vyslovovat nosové samohlásky
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Kobieta jest tutaj.
Žena je tady.
Lubię chleb.
Mám rád chleba.
Szczęście jest ważne.
Štěstí je důležité.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Wymowa polska — Polská výslovnost
Polská výslovnost je převážně fonetická — písmena odpovídají zvukům konzistentně.
| Jev | Pravidlo | Příklad |
|---|---|---|
| Přízvuk | Téměř vždy na předposlední slabice | ko-BIE-ta, u-ni-WER-sy-tet |
| Nosové ą | Před t/d → /on/, před k/g → /oŋ/, na konci slova → /o/ | kąt /kont/, ząb /zomp/ |
| Nosové ę | Před t/d → /en/, před k/g → /eŋ/, na konci slova → často /e/ | ręka /reŋka/, idę /ide/ |
| Znělost | Znělé souhlásky se na konci slova vyslovují neznělě | chleb → /xlep/ |
Kobieta jest tutaj.
Žena je tady.
ko-BIE-ta — přízvuk je na předposlední slabice (-BIE-), ne na první ani poslední.
Lubię chleb.
Mám rád chleba.
chleb /xlep/ — znělé b se na konci slova vyslovuje jako /p/. Ch zní jako české 'ch'.
Szczęście jest ważne.
Štěstí je důležité.
szczęście /ʂtʂɛ̃ɕtɕe/ — slavný souhláskový shluk! sz+cz+ę+ś+ć+e — cvičte pomalu.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1