Pozdravit a rozloučit se — formálně (iyi günler, hoşça kalın) i neformálně (merhaba, güle güle). Turečtina má unikátní systém loučení: odcházející říká hoşça kal, zůstávající říká güle güle!
Představit se — říct jméno (Benim adım…), národnost a město
Správně použít osobní zájmena — ben, sen, o (já, ty, on/ona/ono). Turečtina nemá gramatický rod — o znamená on, ona i ono!
Klást jednoduché otázky ano/ne pomocí tázací částice mı / mi / mu / mü — mění se podle vokální harmonie
Tvořit záporné věty s değil (ne) — Ben öğretmen değilim (Nejsem učitel)
Rozpoznat vzorce vokální harmonie — nejdůležitější pravidlo turečtiny: zadní samohlásky (a, ı, o, u) a přední samohlásky (e, i, ö, ü) zůstávají ve svých skupinách