Psaní ú, ů a u
Ú píšeme na začátku slova a po předponě (úkol, neúspěch), ů uvnitř a na konci slova (dům, domů) - a výjimky v citoslovcích a přejatých slovech
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Po neúspěchu na túře se vrátil domů a sedl ke stolu.
After the failed hike he returned home and sat down at the table.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Dlouhé ú a ů zní stejně; o psaní rozhoduje poloha ve slově:
| Píšeme | Kde | Příklady |
|---|---|---|
| ú | na začátku slova | úkol, útok, úroda, úzký |
| ú | po předponě | neúspěch, zúčastnit se, bezúročný, trojúhelník |
| ú | v citoslovcích a přejatých slovech | bú, vrkú; túra, ragú, manikúra, ocún |
| ů | uvnitř a na konci slova | dům, stůl, průměr, domů, dolů |
Ů vzniklo historicky z dvojhlásky uo (duom → dům), proto se střídá s o: dům - domu, stůl - stolu, vůz - vozu. Na začátku slova ani po předponě se proto ů nikdy neobjeví.
Krátké u píšeme všude, kde samohláska zní krátce: ruka, ucho, dub.
- *zučastnit se - správně zúčastnit se (předpona z- + účast)
- *trojuhelník - správně trojúhelník (složenina, úhel)
- *túra je správně (přejaté slovo), ale *tůra je chyba
Po neúspěchu na túře se vrátil domů a sedl ke stolu.
After the failed hike he returned home and sat down at the table.
Neúspěch má ú po předponě, túra je přejaté slovo, domů má ů na konci slova.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu NATIVE