Neurčitý člen
Tři norské neurčité členy: en (mužský), ei (ženský), et (střední). V bokmålu lze en použít pro oba rody.
Umím správně použít neurčitý člen (en, ei, et) před podstatnými jmény.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Jeg er lærer.
Jsem učitel.
Det er en stol.
To je židle.
Jeg leser ei bok.
Čtu knihu.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Neurčitý člen
Norská podstatná jména mají tři rody:
| Rod | Člen | Příklad |
|---|---|---|
| Mužský | en | en stol, en bil |
| Ženský | ei | ei bok, ei jente |
| Střední | et | et bord, et hus |
Pozor: V bokmålu lze en použít i pro ženský rod.
Povolání po «å være»: Bez členu! → «Jeg er lærer».
V češtině lze rod odvodit z koncovky, v norštině je to méně předvídatelné. Učte se člen jako součást slova.
Časté chyby
Used et/en/ei with incorrect grammatical gender
Added an article before a profession after 'å være'
Jeg er lærer.
Jsem učitel.
Po 'å være' se před povoláním člen nepoužívá.
Det er en stol.
To je židle.
Mužský rod — člen 'en'.
Jeg leser ei bok.
Čtu knihu.
Ženský rod — člen 'ei' (nebo 'en' v bokmålu).
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1