Tři norské neurčité členy: en (mužský), ei (ženský), et (střední). V bokmålu lze en použít pro oba rody.
Umím správně použít neurčitý člen (en, ei, et) před podstatnými jmény.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Det er en stol.
To je židle.
Jeg leser ei bok.
Čtu knihu.
Jeg er lærer.
Jsem učitel.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Norská podstatná jména mají tři rody:
| Rod | Člen | Příklad |
|---|---|---|
| Mužský | en | en stol, en bil |
| Ženský | ei | ei bok, ei jente |
| Střední | et | et bord, et hus |
Pozor: V bokmålu lze en použít i pro ženský rod.
Povolání po «å være»: Bez členu! → «Jeg er lærer».
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičení🇬🇧 Angličtina: Angličtina rod nemá — učte se člen spolu se slovem. Povolání po «å være» jsou bez členu.
🇷🇺 Ruština: Ruština má také tři rody. Paralely: стол=en stol, книга=ei bok.
🇨🇿 Čeština: V češtině rod často vyplývá z koncovky, v norštině méně.
Used et/en/ei with incorrect grammatical gender
Added an article before a profession after 'å være'
Det er en stol.
To je židle.
Mužský rod — člen 'en'.
Jeg leser ei bok.
Čtu knihu.
Ženský rod — člen 'ei' (nebo 'en' v bokmålu).
Jeg er lærer.
Jsem učitel.
Po 'å være' se před povoláním člen nepoužívá.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1