Přehled gramatiky

Norská abeceda (29 písmen včetně Æ, Ø, Å), délka samohlásek, klíčové souhláskové skupiny a tónový přízvuk

Umí rozpoznat a vyslovit norské zvuky Æ/Ø/Å, souhláskové skupiny kj/sj a rozumí délce samohlásek

Norský tónový přízvuk (tonelag 1 a 2), minimální páry, větná intonace

Umí rozpoznávat norský tonelag a používat správnou stoupavou/klesavou větnou intonaci

Osobní zájmena: jeg, du, han/hun/den/det, vi, dere, de — včetně rodových rozdílů a formálního De

Umí správně používat všechna norská osobní zájmena včetně den/det pro věci

Přivlastňovací zájmena v norštině se shodují se jménem v rodě a čísle a následují za ním s dvojím určením.

Umím používat přivlastňovací zájmena se správným rodem a dvojím určením.

Ukazovací zájmena 'denne/dette/disse' a 'den/det/de' v norštině.

Umím používat ukazovací zájmena pro blízké a vzdálené předměty.

Objektové tvary osobních zájmen: jeg→meg, du→deg, han→ham, hun→henne, vi→oss, dere→dere, de→dem.

Používat správné objektové tvary zájmen po slovesech a předložkách.

Sloveso 'být' (å være): přítomný tvar 'er' je stejný pro všechny osoby — konjugace není potřeba

Umí správně používat 'er' se všemi zájmeny pro vyjádření národnosti, povolání a stavu

Sloveso 'mít' (å ha): 'har' stejné pro všechny osoby

Umí správně používat 'har' se všemi zájmeny

Pravidelná slovesa: +r ke kmeni, jeden tvar pro všechny

Umí tvořit přítomný čas (+r)

Modální sloveso 'kan' vyjadřuje schopnost a povolení.

Umím použít 'kan' pro vyjádření schopnosti nebo povolení.

Modální sloveso 'må' vyjadřuje nutnost a povinnost.

Umím použít 'må' pro povinnost a rozlišuji 'nesmíš' a 'nemusíš'.

Modální slovesa 'vil' a 'skal' vyjadřují přání a záměr.

Umím použít 'vil' pro přání a 'skal' pro plány.

Běžná norská frázová slovesa (sloveso + částice) pro každodenní situace.

Umím používat běžná norská frázová slovesa v každodenních větách.

Tvoření rozkazovacího způsobu v norštině odstraněním -e z infinitivu.

Umím tvořit a používat rozkazovací způsob v norštině.

Norská zvratná slovesa se zvratnými zájmeny meg, deg, seg, oss, dere, seg.

Umím používat zvratná slovesa se správným zvratným zájmenem v norštině.

Vyjadřování názorů a preferencí: å like (mít rád), å synes (myslet/považovat), å trives (cítit se dobře).

Vyjadřovat záliby, nelibosti a osobní názory pomocí å like, å synes a å trives.

Minulý čas pravidelných sloves skupin 1 a 2: skupina 1 přidává -et, skupina 2 -te.

Umím tvořit minulý čas sloves skupiny 1 a 2.

Minulý čas pravidelných sloves skupin 3 a 4: skupina 3 přidává -de, skupina 4 -dde.

Umím tvořit minulý čas sloves skupiny 3 a 4.

Minulý čas běžných nepravidelných sloves, která je třeba memorovat.

Umím použít minulý čas běžných nepravidelných sloves jako gikk, kom, så.

Minulý čas dvou nejdůležitějších sloves: å være → var, å ha → hadde.

Umím správně použít var a hadde v jednoduchých větách v minulém čase.

Dva způsoby vyjádření budoucnosti: 'skal' pro plány a 'kommer til å' pro předpovědi.

Umím mluvit o plánech pomocí 'skal' a dělat předpovědi pomocí 'kommer til å'.

Předpřítomný čas: har + příčestí, rozdíl od préterita

Umí tvořit předpřítomný čas s 'har + příčestí' a správně volit mezi perfektem a préteritem

Pravidelná příčestí perfekta: skupina 1 (-et), skupina 2 (-t), skupina 3 (-dd/-d)

Umí tvořit pravidelná příčestí perfekta skupin 1, 2 a 3

Nepravidelná příčestí perfekta: gå→gått, komme→kommet, se→sett, drikke→drukket

Umí používat časté nepravidelné příčestí: gått, kommet, sett, drukket, gitt, tatt, vært

Čísla 0–10 v norském bokmål, včetně dvojích forem en/ett

Umí počítat od 0 do 10 norsky a správně používat en/ett s podstatnými jmény

Čísla 11–100 v norském bokmål: teens, desítky a složená čísla

Umí počítat do 100 norsky a správně tvořit složená čísla

Dny v týdnu, měsíce v roce a čas v norštině. Klíčová past: 'halv fire' = 3:30, ne 4:30!

Umím pojmenovat dny, měsíce a říci kolik je hodin, včetně 'halv'.

Čísla 100-1000 a vyjadřování cen v norských korunách.

Umím použít čísla 100-1000 a mluvit o cenách norsky.

Měsíce (malá písmena), roční období s om/i, data s řadovými číslovkami

Umí pojmenovat měsíce a roční období, používat správné předložky a uvádět data s řadovými číslovkami

Tázací slova (hva, hvem, hvor, hvorfor, hvordan, når, hvilken/hvilket/hvilke) a pořadí slov V2 v otázkách

Umí tvořit jednoduché otázky s hva, hvem, hvor, hvordan, når a používat pořadí slov V2

Zápor tvoří 'ikke' hned za určitým slovesem v hlavní větě. S modálními: modální + ikke + infinitiv.

Umím správně použít «ikke» k popírání tvrzení a s modálními slovesy.

V norské hlavní větě stojí určité sloveso vždy na druhé pozici. Předsunutí jiného prvku způsobuje inverzi.

Umím používat pravidlo V2 a tvořit věty s inverzí při předsunutí příslovce nebo předmětu.

Vyjádření existence pomocí 'det er' (konkrétní) a 'det finnes' (obecné) v norštině.

Umím použít 'det er' a 'det finnes' pro vyjádření existence.

Přímé otázky: sloveso první. Nepřímé otázky s 'om' zachovávají pořadí P+S.

Tvořit přímé otázky ano/ne a nepřímé otázky s 'om'.

Použití 'at' pro spojení hlavní a vedlejší věty. V mluveném jazyce se vynechává.

Umím tvořit věty s vedlejšími větami s 'at' a rozumět, kdy se 'at' vynechává.

Použití 'fordi' pro vyjádření důvodu. 'ikke' stojí PŘED slovesem ve vedlejší větě.

Umím uvádět důvody pomocí 'fordi' a správně umístit 'ikke' ve vedlejší větě.

Použití 'når' a 'hvis'. V2 inverze v hlavní větě, pokud vedlejší věta stojí první.

Umím používat vedlejší věty s 'når' a 'hvis' a aplikovat V2 inverzi.

Slovosled ve vedlejších větách: negace a příslovce před slovesem (pravidlo BIFF)

Správně umísťuje 'ikke' a příslovce před sloveso ve vedlejších větách

Rod podstatných jmen: obecný (en) a střední (et), přípony -en/-et

Umí určit rod a správně používat neurčitý a určitý tvar

Tři norské neurčité členy: en (mužský), ei (ženský), et (střední). V bokmålu lze en použít pro oba rody.

Umím správně použít neurčitý člen (en, ei, et) před podstatnými jmény.

V norštině se určitý člen připojuje k podstatnému jménu: -en (muž.), -a/-en (žen.), -et (stř.).

Umím tvořit určitý tvar podstatných jmen v jednotném čísle se správnou příponou.

Norský plurál: neurčitý -er (většina), -r (slova na -e), et-slova beze změny. Určitý: -ene, -a.

Umím tvořit neurčitý a určitý tvar množného čísla podstatných jmen.

Přídavná jména v norštině se shodují se jménem v rodě a čísle. Střední rod přidává -t, množné číslo -e.

Umím správně skloňovat přídavná jména v neurčitém tvaru podle rodu a čísla.

Barvy a shoda přídavných jmen s podstatnými jmény v norštině.

Umím pojmenovat barvy a shodovat je s podstatnými jmény.

Určitý tvar přídavného jména s dvojí určeností v norštině.

Umím používat určitý tvar přídavného jména s dvojí určeností.

Nepravidelná přídavná jména s nepředvídatelnými tvary: liten/lita/lite/små, annen/annet/andre, gammel/gammelt/gamle.

Správně používat nepravidelná přídavná jména liten, annen a gammel podle rodů a čísel.

Předložky místa v norštině: i (v), på (na/u), til (do), fra (z), hos (u někoho). Klíčové: 'i Norge', ale 'på Island'.

Umím použít předložky místa i, på, til, fra a hos v základních větách.

Časové předložky i, på a om pro trvání, dny a budoucnost.

Umím používat i, på a om pro vyjádření času norsky.

Souřadicí spojky 'og', 'men' a 'eller' v norštině.

Umím spojovat věty pomocí 'og', 'men' a 'eller'.

Běžná norská příslovce času a místa pro popis kdy a kde se co děje.

Umím používat norská příslovce času a místa ve větách.

Časové výrazy pro minulý čas: i går, forrige uke, i fjor, for...siden.

Umím používat běžné časové výrazy pro minulý čas: i går, forrige uke, i fjor, for...siden.