Přijeď na Moravu! - První kontakt

Z italského 'ciao' - nejběžnější neformální pozdrav v celé zemi, v Praze stejně jako v Brně, na pozdrav i na rozloučenou

Na Moravě se čau říká stejně často. Zdar (zkrácené nazdar) uslyšíte všude, regionální znak to není. Staré 'Zdař Bůh' je něco jiného: hornický pozdrav, živý dodnes na Ostravsku

Univerzální český pozdrav - v Čechách je to 'neutrální' varianta mezi formálním a čau

Ahoj se používá taky. Servus (z latinského 'služebník', přes rakouskou němčinu) je nejvíc doma v Brně a na jižní Moravě, starší lidé ho ale znají i v Čechách - spíš příchuť než hranice

Původně sokolský pozdrav - v Čechách zní trochu staromódně, ale přátelsky, jako pozdrav sousedovi

Nazdar je běžné i na Moravě. Mnoho Čechů má dojem, že Moravané v neformálních situacích o něco ochotněji říkají celé 'Dobrý den', ale je to dojem, ne pravidlo, které uslyšíte v každém rozhovoru

V hovorové řeči se to zkracuje na 'Jak je?', v Praze stejně jako v Brně. Pražáky se sice dobírá, že všechno zkracují, ale to je stereotyp, ne nářeční rys

Na východní Moravě (Valašsko, Slovácko) se 'se' mění na 'sa' - kontinuum směrem ke slovenštině. V laštině na Ostravsku se délka samohlásek ztratila úplně, takže uslyšíte 'Jak se maš?' s krátkým a

Univerzální vycpávkové slovo, v Praze stejně jako v Brně. Jak 'zní' regionálně, je hlavně věc toho, jak se lidé navzájem slyší: Moravané označují pražské podání za rychlé a ploché, Pražáci jsou zase parodováni za protahování ('vóle')

Totéž slovo a pro mnoho českých uší vřelejší melodie: východomoravská řeč se obecně vnímá jako zpěvavější. Je to dojem, ne změřené pravidlo. Doložený regionální rytmus mají lašská nářečí na Ostravsku, která kladou přízvuk na předposlední slabiku a nemají dlouhé samohlásky

'Jo' a 'No' jsou české slovní vycpávky - 'no' mate cizince, kteří si myslí, že znamená 'ne'

'No' je na Moravě stejně běžné jako v Čechách, stejně tak 'Jasně' a 'Hm'. Nic z toho mluvčího nezařadí; poslouchejte spíš tož, částici, která opravdu moravská je

Ikonická česká změna ý→ej v koncovkách přídavných jmen - 'dobrý' se mění na 'dobrej', 'malý' na 'malej'. Nejrozpoznatelnější český rys

Východní Morava (Slovácko, Valašsko) drží staré ý - studentům z učebnic zní 'správně', Pražákům staromódně. Jednotná ale Morava není: na Hané je to dobré (ý→é) a v laštině na Ostravsku krátké dobry

Změna ý→ej se netýká jen koncovek přídavných jmen - zasahuje i ý uvnitř kořene: být→bejt, mýdlo→mejdlo, výborný→vejbornej

Východní Morava drží dlouhé ý (na Hané je to krásné). Když východní Moravan uslyší 'krásnej den', ej mu hned řekne 'z Čech'

Změna é→í: mléko→mlíko, létat→lítat, polévka→polívka. Velmi běžné v každodenní české řeči, není stigmatizované

Východní Morava (Slovácko, Valašsko) drží staré é: mléko, polévka, a lašská nářečí mají krátké mleko. Střední Morava ne: Haná a Brněnsko mají změnu é→í společnou s Čechami a říkají také mlíko. Mléko tedy řadí mluvčího na východ, ne prostě 'na Moravu'

Protetické v- před počátečním o-: okno→vokno, on→von, otevřít→votevřít. Obecná čeština v Čechách ho má všude a patří k nejparodovanějším rysům pražské řeči. Na zemské hranici ale nekončí: vokno se říká i na Brněnsku a na západní Hané

Východní Morava (Slovácko, Valašsko), východní Haná a lašská nářečí říkají okno bez v-. Protože i v Brně se říká vokno, samotné v- prozradí 'není z východu', ne 'je z Čech'

V- dostávají i předložky: od→vod, on→von. 'Vod tady' je běžná obecná čeština, kterou uslyšíte po celých Čechách

Na východní Moravě a v lašských nářečích prosté od. V Brně ale uslyšíte i vod, protože protetické v- zasahuje na střední Moravu; bez v- je jen východ

České infinitivy často ztrácejí koncové -i: pomoci→pomoct, říci→říct. Řeč je úsečná a efektivní

Regionální moravská řeč může samohlásku prodloužit (pomóct) nebo říct pomůct. Tyto tvary se liší ves od vsi, berte je tedy jako barvu, ne jako spolehlivé znamení samy o sobě

Dvojí české znamení: protetické v- (odkud→vodkud) a seš, obecněčeský tvar jsi. Pozor, seš říkají i Hanáci

Žádné protetické v- a si: to je prostě jsi, jak ho vyslovují všichni, protože j- je němé i ve spisovné výslovnosti. Mluvčího zařadí to, že neřekl seš, které by řekl Čech i Hanák. Si pro 'jsi' je obvyklé na východní Moravě

Mnoho Moravanů popisuje pražskou řeč jako plochou, useknutou a rychlou, Pražáci jsou zase parodováni za protahování dlouhých samohlásek. Ani jedno není změřené pravidlo: berte to jako to, jak se lidé navzájem slyší

Lidé z Čech často označují moravskou řeč, hlavně tu z východu, za zpěvavou. Je to rozšířený dojem, ne doložené pravidlo. Doloženou regionální prozódii mají lašská nářečí na Ostravsku: přízvuk na předposlední slabice a žádné dlouhé samohlásky