Množné číslo a nepřímý pád na -an

Čeština označuje množné číslo zpravidla koncovkou. Kurdština je často na samotném podstatném jménu neoznačuje vůbec: v základním přímém pádě vypadá množné číslo stejně jako jednotné a kolik věcí je, prozradí sloveso.

Jak poznat množné číslo

• Podle slovesa: Zarok dilîze (Dítě si hraje) proti Zarok dilîzin (Děti si hrají).
• Podle nepřímé koncovky -an po předložkách a v dalších nepřímých pozicích: ji zarokan re (pro děti), li malan (v domech).
• Podle ezafe -ên: hevalên min (moji přátelé).
• Podle číslovky nebo slova vyjadřujícího množství: sê pirtûk (tři knihy), gelek mêvan (hodně hostů). Po číslovce zůstává podstatné jméno v přímém pádě beze změny; v nepřímém dostane -an: bi sê pirtûkan (se třemi knihami).

Neurčité množné číslo

„Nějaké knihy“ lze označit příponou -in: Min hin pirtûk kirîn, v mnoha oblastech i pirtûkin. Na úrovni A1 vám stačí tvary z tabulky.

Srovnání s češtinou

• Čeština: dítě - děti, kniha - knihy; koncovka je i v podmětu.
• Kurdština: Zarok dilîzin - podmět bez koncovky, množné číslo nese sloveso. *Zarokan dilîzin je v přítomném čase chyba.
• -an patří nepřímému pádu: Ez zarokan dibînim (Vidím děti) je správně, protože předmět slovesa v přítomném čase je v nepřímém pádě. O Newrozu, když se rodiny sejdou u ohňů: Zarok li ber agir in - Děti jsou u ohně.