Cimrman by to řekl jinak: Humor a identita

Spisovné slovo, které se užívá v celých Čechách; starší pražská řeč říká i elektrika. Praha pro tramvaj žádnou přezdívku nemá - zdrobnělina tramvajka je ostravská, ne pražská.

TO brněnské slovo, nejspíš z německého 'elektrische Linie'. Když ho řeknete mimo Brno, hned vás prozradí jako Brňáka. Morava má ve skutečnosti dvě slova pro tramvaj: šalinu v Brně a tramvajku v Ostravě - a Praha žádné.

Spisovné slovo a v Čechách i slovo každodenní. Pochází z názvu Braniborsko, odkud se plodina k nám podle tradice dostala.

'Zemáky' (jako slovenské 'zemiaky') jsou slovo východní Moravy; 'erteple' z rakouské němčiny 'Erdäpfel' uslyšíte v jiných částech Moravy. Řekněte si v Praze o zemáky a dostanete nejdřív udivený pohled, pak brambory.

Český slang pro oblečení. Doslova 'hadry' - sebeironické i ve vztahu k šatníku. 'Mám nový hadry' = 'Mám nové oblečení.'

'Šaty' ve smyslu oblečení vůbec je stará spisovná čeština ('šaty dělají člověka') a na Moravě je živější; v běžné řeči v Čechách to obvykle znamená dámské šaty. 'Gatě' jsou východomoravské: na Slovácku slovo pro mužské krojové kalhoty, hovorově kalhoty vůbec. Člověku z Čech to může znít slovensky.

Pražské chválení jídla je typicky zdrženlivé: 'dobrý' (dobré) je už velká pochvala. 'Hustý' je mladý pražský slang pro 'skvělé'.

Ani jedno není regionální slovo. 'Šmakózní' (žertovný útvar z německého schmecken) je hovorové po celé zemi včetně Prahy a 'totálně dobré' je prostě 'totálně dobré'. Podle chválení jídla nepoznáte, odkud kdo je.

Standardní zdrobněliny. Nic překvapivého - Čechové to mají jednoduché.

Obojí je hovorové všude: 'kapku' i 'malinko' uslyšíte v Praze stejně jako v Brně. O Moravanech se říká, že mají zdrobněliny raději, ale to je dojem, ne spolehlivé znamení.

'Koukat' je obecně české pro dívat se. 'Čumět' (zírat) je drsnější - 'Nečuměj!' je ryzí pražský přístup.

Moravská podoba si drží starou samohlásku: staročeské 'kúkati' se v Čechách změnilo v 'koukat' (stejně jako múka v mouka), na Moravě zůstalo 'kúkat' nebo 'kukat'. 'Kukni!' je moravské, jak jen to jde.

'Kluk' je neutrální, 'chlápek' naznačuje drsňáka, 'frajer' (z německého 'Freier') znamená frajera nebo borce - záleží na kontextu, typicky pražské.

'Ogar' (v 5. pádě 'ogare!') je kluk z východní Moravy: z Valašska a z lašských nářečí kolem Ostravy. 'Synek' je vlídný moravský základ. Pražský 'frajer' se snaží někoho ohromit; moravský 'synek' prostě je.

Univerzální vycpávka. Může znamenat cokoli od 'páni' po 'to myslíš vážně' až po čárku a pražský teenager z ní postaví celé věty. Moravané slyší pražskou verzi jako rychlou a plochou; samotní Pražáci jsou parodováni za protahované 'vóle'.

Na Moravě všude tatáž slova. Mnoha Čechům zní východomoravské podání melodičtěji, ale je to dojem. Jediný regionální rozdíl, který lze doložit, mají lašská nářečí na Ostravsku: přízvuk padá na předposlední slabiku slovního celku, takže ty VO-le, se všemi samohláskami krátkými.

Pražané o sobě říkají úplně stejně a doma je to slovo neutrální, ba hrdé: 'Jsem rodilej Pražák.' Barvu změní teprve, když přejde Vysočinu.

Když Moravák řekne 'Pražák,' obsahuje to celé světy: snobský, uspěchaný, myslí si, že všechno mimo Prahu je vesnice, pravděpodobně neví, že víno může pocházet z Moravy. Není to přímo nadávka - spíš diagnóza.

Český stereotyp Moraváků: mluví pomalu, myslí pomalu, miluje svá pole, má hlubokou lidovou moudrost, nebo je prostě hluboko ve víně. Pražští komici dělají hanáka stejně jako Američané jižanský přízvuk - láskyplně, ale svrchu.

Ale Hanáci to říkají sami o sobě s hrdostí! Hanácký autostereotyp: 'Jsem pomalý, protože přemýšlím. Ty jsi rychlý, protože nepřemýšlíš.' To je původní moravská odpověď.

'Kecat' je hovorové po celé zemi včetně Brna - pohrdavé, naznačuje, že druhý mele nesmysly. 'Nekecej!' = 'Nemel nesmysly!'

'Rozprávět' zní v Čechách knižně, ale na východní Moravě je to běžná řeč, stejně jako slovenské 'rozprávať' za kopcem. Je to vlídné, nespěchající povídání. Kde Praha říká 'nekecej', Morava říká 'a dál?'.

'Pařit' (intenzivně se bavit) je intenzivní - naznačuje kluby, pozdní noci, možnou lítost. 'Vyrazit' (vydat se) je uvolněnější. Pražská slovní zásoba nočního života je orientovaná na rychlost.

'Hodovat' řekne všechno: moravská zábava se točí kolem jídla a vína, ne kolem klubů. 'Jít na hody' (viz 8. lekce) je vrchol moravského roku. Pomalejší tempo, víc zpěvu, žádné výčitky (kromě kocoviny).

'Kravina' (doslova: kravská věc) je celočeské odmítnutí, ale Praha to říká se zvláštním jedem. 'Pitomost' je drsnější. Čechové vyjadřují skepticismus agresivně.

Východní Morava si drží starou dlouhou samohlásku: 'hlúpost', 'hlúpý' tam, kde Čechy i spisovná čeština říkají 'hloupost', 'hloupý' (stejné rozdělení jako múka/mouka). 'Blbina' je měkká, skoro hravá. Hrubá 'chujovina', kterou můžete slyšet, není vůbec nářeční: je to vulgární slang po celé republice.