Slabé a silné skloňování — dva hlavní systémy islandských podstatných jmen
Dokáže rozlišit slabé a silné skloňování a použít základní pádové koncovky
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Ég sé marga hesta.
Vidím mnoho koní.
Ég gef konunni penna.
Dávám ženě pero.
Bækur eru á borðinu.
Knihy jsou na stole.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Íslensk nafnorð fylgja tveimur meginbeygingarmynstrum:
Sterk beyging (strong — endingar breytast mikið):
| Fall | hestur (kk.) | bók (kvk.) | land (hk.) |
|---|---|---|---|
| Nf. | hestur | bók | land |
| Þf. | hest | bók | land |
| Þgf. | hesti | bók | landi |
| Ef. | hests | bókar | lands |
| Nf. ft. | hestar | bækur | lönd |
Veik beyging (weak — endingar meira reglulegar):
| Fall | penni (kk.) | kona (kvk.) | hjarta (hk.) |
|---|---|---|---|
| Nf. | penni | kona | hjarta |
| Þf. | penna | konu | hjarta |
| Þgf. | penna | konu | hjarta |
| Ef. | penna | konu | hjarta |
| Nf. ft. | pennar | konur | hjörtu |
Meginregla: Veik nafnorð hafa svipaðar endingar í öllum föllum (penna/penna/penna). Sterk nafnorð hafa mismunandi endingar og oft hljóðbreytingar (bók → bækur, land → lönd).
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníÉg sé marga hesta.
Vidím mnoho koní.
Hesta = 4. pád mn.č. od hestur (silné). Silné skloňování: hestur→hest→hesti→hests (j.č.), hestar→hesta→hestum→hesta (mn.č.).
Ég gef konunni penna.
Dávám ženě pero.
Konunni = 3. pád určitý od kona (slabé ž.). Penna = 4. pád od penni (slabé m.). Obě slabá: pravidelné koncovky.
Bækur eru á borðinu.
Knihy jsou na stole.
Bækur = 1. pád mn.č. od bók (silné ž.) — samohláska se mění: ó→æ (i-přehláska). Silná podstatná jména často mění samohlásku kmene.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1