Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj: vždy odkazuje k podmětu věty a nahrazuje v této roli můj/tvůj/jeho
Umím správně používat svůj, když je vlastník podmětem, a slyším rozdíl proti jeho.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Každý si nese svůj kufr, já nesu i tvůj.
Everyone carries their own suitcase — I am carrying yours too.
Jana pozvala Petra a jeho sestru na svou chatu.
Jana invited Petr and his sister to her cottage.
Vážíme si svých učitelů.
We hold our teachers in high regard.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Svůj přivlastňuje podmětu věty — bez ohledu na osobu:
| Věta | Význam |
|---|---|
| (Já) Hledám svůj klíč. | můj klíč |
| (Ty) Hledáš svůj klíč. | tvůj klíč |
| Petr hledá svůj klíč. | Petrův klíč |
| Petr hledá jeho klíč. | klíč někoho jiného! |
Rozdíl svůj × jeho mění význam: Petr políbil svou ženu (vlastní) × Petr políbil jeho ženu (cizí — skandál!). Skloňuje se jako můj: svého, svému, svým, své/svou.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A2
Procvičovací cvičenímůj/jeho used where svůj belongs
Owner = subject → svůj, always
svůj left undeclined
Declines like můj: svého, svému, svou, svým
Každý si nese svůj kufr, já nesu i tvůj.
Everyone carries their own suitcase — I am carrying yours too.
svůj pro vlastní věc podmětu, tvůj pro cizí.
Jana pozvala Petra a jeho sestru na svou chatu.
Jana invited Petr and his sister to her cottage.
jeho sestru = Petrova; svou chatu = Janina vlastní.
Vážíme si svých učitelů.
We hold our teachers in high regard.
svých: 2. pád mn. č. zájmena svůj po vážit si.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A2