Neurčitá zájmena: -то a -нибудь
Slavný rozdíl -то/-нибудь: „známé, ale nejmenované" versus „jakékoli", s кто/что/где/когда/какой
Umím volit mezi -то, -нибудь a кое- podle známosti, typu věty a času.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Кто-то оставил зонтик — пусть кто-нибудь отнесёт его на вахту.
Někdo tu nechal deštník — ať ho někdo odnese na vrátnici.
Давай поедем куда-нибудь, где никто-то... точнее, где нас никто не знает.
Pojeďme někam, kde nás nikdo nezná.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Sufix kóduje „známost": -то = konkrétní, ale nejmenované (Кто-то звонил = někdo volal — konkrétní člověk existoval), -нибудь = jakékoli, je to jedno (Кто-нибудь звонил? = volal vůbec někdo?, Дай что-нибудь почитать = dej mi něco — cokoli — ke čtení). Čeština má jen „někdo/něco" — tohle rozlišení je třeba budovat: minulé tvrzení → -то; otázka, prosba, budoucnost → -нибудь. Navíc кое-: mluvčí ví, ale neřekne.
- Minulé tvrzení → кто-то; otázka/prosba → кто-нибудь
Časté chyby
-то/-нибудь swapped
Past statement → -то; question/request/future → -нибудь
Кто-то оставил зонтик — пусть кто-нибудь отнесёт его на вахту.
Někdo tu nechal deštník — ať ho někdo odnese na vrátnici.
Oba sufixy: fakt + libovolný konatel.
Давай поедем куда-нибудь, где никто-то... точнее, где нас никто не знает.
Pojeďme někam, kde nás nikdo nezná.
куда-нибудь: budoucnost, libovolné místo.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A2