Hebrejština nemá 'být' v přítomném čase — jmenné fráze tvoří větu přímo
Umí tvořit jednoduché věty v přítomném čase bez slovesa 'být'
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
אֲנִי מוֹרָה. הוּא סטודנט.
Já jsem učitelka. On je student.
הַבַּיִת גָּדוֹל. הַמַּסְעָדָה טוֹבָה.
Dům je velký. Restaurace je dobrá.
הֵם בַּמִּשְׂרָד. אֲנַחְנוּ בַּבַּיִת.
Oni jsou v kanceláři. My jsme doma.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Hebrejština nemá 'být' v přítomném čase. אֲנִי סטודנט = 'Já student'. הַבַּיִת גָּדוֹל = 'Dům velký'. Pro zdůraznění: הוּא הוּא הָרוֹפֵא = 'On JE lékař'.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníHlavní chyba — vkládání 'je/jsem' v přítomném čase. Pamatujte: v hebrejštině není žádné 'být' v přítomnosti.
Inserts a present-tense form of 'to be' (e.g., translates הוא רופא as הוא *הוא* רופא unnecessarily)
In present tense, subject + predicate with NO verb is correct. הוּא רוֹפֵא is complete and correct.
Uses past tense הָיָה instead of zero copula in present tense
הָיָה = 'was' (past). Present tense needs NO copula. Future = יִהְיֶה.
אֲנִי מוֹרָה. הוּא סטודנט.
Já jsem učitelka. On je student.
Žádné sloveso 'být' v přítomném čase! אֲנִי מוֹרָה doslova = 'já učitelka'. Zájmeno + podstatné jméno = věta.
הַבַּיִת גָּדוֹל. הַמַּסְעָדָה טוֹבָה.
Dům je velký. Restaurace je dobrá.
Podstatné jméno + přídavné jméno bez slovesa. Rod: גָּדוֹל (velký, m) pro בַּיִת (dům, m); טוֹבָה (dobrá, f) pro מַסְעָדָה (restaurace, f).
הֵם בַּמִּשְׂרָד. אֲנַחְנוּ בַּבַּיִת.
Oni jsou v kanceláři. My jsme doma.
V lokativních větách se také vynechává 'být'. הֵם בַּמִּשְׂרָד = 'oni [jsou] v-kanceláři'. Předpona בּ = v/na.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1