Čísla 1–10

الأَعْدادُ ١-١٠ - číslovky od jedné do deseti

Při počítání nahlas bere arabština tvary s ة: واحِد، اِثْنان، ثَلاثَة، أَرْبَعَة، خَمْسَة، سِتَّة، سَبْعَة، ثَمانِيَة، تِسْعَة، عَشَرَة. Číslice na arabském východě jsou ٠ ١ ٢ ٣ ٤ ٥ ٦ ٧ ٨ ٩; v Maghrebu se obvykle píše 0-9 jako u nás. Nepleťte si ٥ „pět“ (kroužek) a ٠ „nula“ (tečka). Čísla se píšou zleva doprava i uprostřed arabského řádku: ١٩٩٥ je 1995.

Poslechněte si ث v ثَلاثَة („tři“) a ثَمانِيَة („osm“): je to anglické th z „think“, ne české s. Přepis „salása“ je jen berlička.

Jedna a dvě: počítá samo slovo

„Jeden“ je přídavné jméno, stojí za podstatným jménem a přidává se většinou pro důraz: كِتابٌ واحِدٌ - jedna (jediná) kniha. Shoduje se v rodě, jako české „jeden, jedna, jedno“. „Dvě“ obvykle vůbec není číslovka, ale koncovka duálu: كِتابانِ - dvě knihy, بِنْتانِ - dvě dívky. Česky mluvící to táhne dát „dva“ jako samostatné slovo, jako v „dva bratři“: *اِثْنانِ كِتابٌ. To nejde. اِثْنانِ / اِثْنَتانِ může za duálem zdůraznit počet: كِتابانِ اِثْنانِ, „právě dvě knihy“; před podstatné jméno jako české „dva“ se nestaví.

Od tří do deseti: rod naopak

Tohle čeština nezná. České „dva / dvě“ se shoduje s rodem, jak se patří, a „tři“, „pět“, „deset“ rod nemají. Arabské číslovky 3 až 10 rod mají a berou opačný, než má počítané slovo. Mužské slovo dostane číslovku s ة: ثَلاثَةُ كُتُبٍ - tři knihy (كِتاب je mužského rodu, i když česká „kniha“ je ženská). Ženské slovo dostane číslovku bez ة: ثَلاثُ سَيّاراتٍ - tři auta (سَيّارَة je ženského rodu). Učte se to jako dvojici zvuků: thaláthatu kutub, thaláthu sajjárát.

• Rod posuzujte podle jednotného čísla, ne podle množného. جُنَيْه („libra“) je mužského rodu, proto عَشَرَةُ جُنَيْهاتٍ, i když množné číslo končí na ات; سَبْعَةُ أَيّامٍ (يَوْم je mužského rodu); خَمْسُ صَلَواتٍ (صَلاة je ženského).
• Podle českého rodu to nepoznáte: „kniha“ je u nás ženská, كِتاب mužský. Dívejte se na arabské slovo: má ة, číslovka je bez ة; nemá ة, číslovka ho dostane (u slov jako أُمّ nebo شَمْس si rod pamatujte).
• Pozor na samohlásky u deseti: عَشَرَةُ (‘ašara) s mužským slovem, عَشْرُ (‘ašr) se ženským.

Po číslovce množné číslo v genitivu

Čeština po „tři“ a „čtyři“ dává 1. pád množného čísla, „tři knihy“, a teprve od pěti přechází na 2. pád, „pět knih“. Arabština má po všech číslovkách 3 až 10 genitiv množného čísla, jako by všechno bylo „pět knih“: ثَلاثَةُ كُتُبٍ, خَمْسَةُ طُلّابٍ, nikdy *خَمْسَةُ طالِبٍ. Sama číslovka se skloňuje podle své role ve větě: عِنْدي ثَلاثَةُ إِخْوَةٍ, في ثَلاثَةِ أَيّامٍ - za tři dny.

Kde se to hodí

Cena čaje v káhirské kavárně, pět denních modliteb, dny v týdnu, váš věk (سَنَة, „rok“, je ženského rodu: عَشْرُ سَنَواتٍ, deset let) a hodiny: ثَلاثُ ساعاتٍ - tři hodiny. Od 11 do 99 se podstatné jméno vrací do jednotného čísla (a po okrouhlé stovce stojí v jednotném čísle v genitivu: مِئَةُ كِتابٍ); to je v tématu o číslovkách 11-100.