უნდა v čase: musím, musel jsem, už nemusím
Neměnné modální უნდა s povinností v přítomnosti, minulosti a budoucnosti, plus rozdíl არ უნდა / აღარ უნდა.
Umím vyjádřit, co musím udělat, co jsem měl udělat a co už dělat nemusím.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
გუშინ ექიმთან უნდა წავსულიყავი, მაგრამ დამავიწყდა.
Včera jsem měl jít k lékaři, ale zapomněl jsem.
ხვალ უნდა ვიმუშაო, შაბათს კი - არა.
Zítra musím pracovat, ale v sobotu ne.
აღარ უნდა ინერვიულო - ყველაფერი კარგად იქნება.
Už si nemusíš dělat starosti - všechno bude dobré.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Jedno slůvko - všechny časy
Samo უნდა se nikdy nemění - čas nese sloveso za ním: უნდა წავიდე (musím jít), უნდა წავსულიყავი (měl jsem jít), ხვალ უნდა ვიმუშაო (zítra musím pracovat). Pro Čechy je to zvyk: i „je třeba“ se nečasuje! Negace se liší významem: არ უნდა (nemělo by se), აღარ უნდა (už není třeba).
Pokus časovat უნდა nebo mu dát čas (*უნდადა) a přítomný optativ pro minulou povinnost (*გუშინ უნდა წავიდე).
Časté chyby
Conjugating unda itself or using present optative for past obligation
Time-frame drills: unda ts'avide (now/future) vs unda ts'avsuliqavi (past).
გუშინ ექიმთან უნდა წავსულიყავი, მაგრამ დამავიწყდა.
Včera jsem měl jít k lékaři, ale zapomněl jsem.
Povinnost v minulosti: უნდა se nemění, sloveso jde do minulého konjunktivu წავსულიყავი.
ხვალ უნდა ვიმუშაო, შაბათს კი - არა.
Zítra musím pracovat, ale v sobotu ne.
Budoucí povinnost = stejné უნდა + optativ; zbytek zařídí časová slova.
აღარ უნდა ინერვიულო - ყველაფერი კარგად იქნება.
Už si nemusíš dělat starosti - všechno bude dobré.
აღარ უნდა + optativ = „už není třeba“.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu B1