Předpřítomný čas: har + příčestí, rozdíl od préterita
Umí tvořit předpřítomný čas s 'har + příčestí'
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
Jeg har aldri spist lutefisk.
Nikdy jsem nejedl lutefisk.
Har du lest denne boken? Ja, jeg leste den i fjor.
— Četl jsi tuto knihu? — Ano, četl jsem ji loni.
Hun har aldri vært i Norge, men hun vil gjerne reise dit.
Nikdy nebyla v Norsku, ale moc by tam chtěla jet.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Norský předpřítomný čas = har + příčestí minulé. Používejte, když není uvedeno konkrétní minulé datum.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníČeši nemají předpřítomný čas. Nová je myšlenka 'relevance pro přítomnost'.
Uses perfect where preterite is required (with specific time expressions) or vice versa
With 'i går', 'i fjor', 'for X siden', 'i 2020' → always use preterite. Without time reference or with 'aldri/alltid/noen gang' → use perfect.
Writes 'er gått' or 'er kommet' instead of 'har gått'/'har kommet' (German/French transfer)
Norwegian uses 'har' for ALL verbs in perfect, unlike German (ist gegangen) or French (est allé). Always 'har'.
Jeg har aldri spist lutefisk.
Nikdy jsem nejedl lutefisk.
'Har spist' = předpřítomný čas. 'Aldri' (nikdy) = frekvenční příslovce bez konkrétního času, proto perfektum.
Har du lest denne boken? Ja, jeg leste den i fjor.
— Četl jsi tuto knihu? — Ano, četl jsem ji loni.
První věta: čas neuveden → perfektum. Druhá: 'i fjor' (loni) = konkrétní čas → préteritum.
Hun har aldri vært i Norge, men hun vil gjerne reise dit.
Nikdy nebyla v Norsku, ale moc by tam chtěla jet.
'Har vært' = perfektum od 'være' (být). 'Aldri' bez časového určení → perfektum.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1