Druhý a třetí stupeň v arabštině: vzorec أَفْعَلُ (كَبير - أَكْبَرُ) s مِنْ ve významu „než“, proč se s مِنْ nemění podle rodu, nejvyšší stupeň أَكْبَرُ مَدينَةٍ (největší město), الكُبْرى se členem, nepravidelné أَفْضَلُ a أَغْلى a أَكْثَرُ + podstatné jméno u dlouhých přídavných jmen.
Umím srovnávat lidi, místa, ceny a věci (أَكْبَرُ مِنْ، أَغْلى مِنْ، أَصْغَرُ مِنّي بِسَنَتَيْنِ), říct, co je největší, nejlepší nebo nejlevnější (أَفْضَلُ مَطْعَمٍ), a použít أَكْثَرُ u přídavných jmen, která se do vzorce nevejdou.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
هذا البيت أكبر من ذلك.
Tento dům je větší než tamten.
القاهرة أجمل مدينة.
Káhira je nejkrásnější město.
الشاي أحسن من القهوة.
Čaj je lepší než káva.
هي أصغر من أخيها.
Je mladší než její bratr.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Český druhý stupeň vzniká příponou: „nový - novější“, „drahý - dražší“. Arabský vzorcem: tři kořenové souhlásky přídavného jména se nalijí do formy أَفْعَلُ (af‘alu). كَبير („velký“) má kořen ك-ب-ر, a tak „větší“ je أَكْبَرُ (akbaru). „Než“ je مِنْ: القاهِرَةُ أَكْبَرُ مِنَ الإِسْكَنْدَرِيَّةِ - Káhira je větší než Alexandrie. مِنْ je jinak „z, od“ a před الـ se vyslovuje mina. Nepleťte si ho s عَنْ: to se také někdy překládá „od“, ale při srovnání nefunguje, *أَكْبَرُ عَنْ je chyba.
| كَبير - velký | أَكْبَرُ - větší, starší |
| صَغير - malý | أَصْغَرُ - menší, mladší |
| جَميل - krásný | أَجْمَلُ - krásnější |
| قَريب - blízký | أَقْرَبُ - bližší |
| سَهْل - snadný | أَسْهَلُ - snadnější |
| رَخيص - levný | أَرْخَصُ - levnější |
Dlouhé í přídavného jména zmizí: kabír - akbar. Poslouchejte i hlásky: v أَصْغَرُ je emfatické ص, těžké, s jazykem staženým dozadu, v أَسْهَلُ obyčejné س. Českému uchu začínají obě slova „as-“, pro Araba jsou to dvě různé hlásky.
| جَديد - nový | أَجَدُّ - novější |
| قَليل - malý (co do množství) | أَقَلُّ - menší, méně |
| غالٍ - drahý | أَغْلى - dražší |
| حُلْو - sladký | أَحْلى - sladší |
Jsou-li poslední dvě kořenová písmena stejná (ج-د-د), splynou pod šaddou: أَجَدُّ. Je-li poslední kořenové písmeno slabé (غالٍ, حُلْو), končí druhý stupeň na ى: أَغْلى. „Lepší“ je أَفْضَلُ a nevzniká z جَيِّد, běžného slova pro „dobrý“. Čeština to zná: „dobrý - lepší“, „špatný - horší“, druhý stupeň z jiného kořene. Existuje i أَحْسَنُ od حَسَن, „dobrý, pěkný“. „Horší“ je أَسْوَأُ. V příslovích žijí staré krátké tvary خَيْرٌ („lepší“) a شَرٌّ („horší“).
Tady má česky mluvící výhodu: „větší“ má v 1. pádě stejný tvar pro všechny rody, „větší dům“, „větší kniha“, „větší město“. Arabské أَكْبَرُ s مِنْ se nemění ani v rodě, ani v čísle: هُوَ أَكْبَرُ مِنّي - je starší než já, هِيَ أَكْبَرُ مِنّي - je starší než já (ona), البُيوتُ هُنا أَرْخَصُ - domy jsou tu levnější. Tvar *أَكْبَرَة neexistuje; jedinou pastí je zvyk, po šesti modulech shody ruka sama připisuje ة. Tanwín أَكْبَرُ také nikdy nedostane.
O kolik je něco větší, vyjádří بِـ, přesně jako české „o“: أَصْغَرُ مِنّي بِسَنَتَيْنِ - o dva roky mladší než já.
Postavte stejný tvar před podstatné jméno a znamená „nej-“: أَكْبَرُ مَدينَةٍ - největší město, أَطْوَلُ يَوْمٍ في السَّنَةِ - nejdelší den v roce. Je to idáfa: první slovo bez الـ, druhé v jednotném čísle a bez členu, a přesto je celé spojení určité. Druhý vzorec používá určité množné číslo: أَكْبَرُ المُدُنِ - největší z měst.
České „nejlepší“ se shoduje s podstatným jménem („nejlepší restaurace“ se skloňuje jako „nejlepší ulice“ i „nejlepší podnik“), أَفْضَلُ se před neurčitým podstatným jménem nemění: هِيَ أَفْضَلُ طَبيبَةٍ في المُسْتَشْفى - je nejlepší lékařka v nemocnici. Nejčastější chyba je tu člen na prvním slově: *الأَكْبَرُ مَدينَةٍ.
Za určitým podstatným jménem může nejvyšší tvar stát jako přídavné jméno s الـ a pak se shoduje, podobně jako české „nejstarší bratr“ a „nejstarší sestra“. Ženský rod má vlastní vzorec, فُعْلى: الأَخُ الأَكْبَرُ - nejstarší bratr, الأُخْتُ الكُبْرى - nejstarší sestra, القاهِرَةُ الكُبْرى - Velká Káhira. Tyto tvary zatím stačí poznat; vlastní věty stavte s مِنْ a s أَكْبَرُ + podstatné jméno.
Čeština udělá druhý stupeň skoro z každého přídavného jména, „červenější“, „přeplněnější“. Arabština ne. Přídavná jména, která se do vzorce nevejdou, barvy a dlouhá slova jako مُزْدَحِم („přeplněný“) nebo مُمْتِع („zábavný“), se stupňují pomocí أَكْثَرُ („víc“) nebo أَشَدُّ („silněji“) a podstatného jména v akuzativu: هٰذا الطَّريقُ أَكْثَرُ ازْدِحاماً - na téhle silnici je větší provoz, doslova „tahle silnice je víc co do přeplněnosti“.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníهذا البيت أكبر من ذلك.
Tento dům je větší než tamten.
أكبر („větší“) vzniká z كبير („velký“) podle vzorce أفعل. من = než. Tvar se nemění podle rodu, i když بيت je mužského rodu.
القاهرة أجمل مدينة.
Káhira je nejkrásnější město.
أجمل مدينة = nejkrásnější město (nejvyšší stupeň). أفعل + neurčité podstatné jméno dává význam „nej-“, bez členu a bez shody.
الشاي أحسن من القهوة.
Čaj je lepší než káva.
أحسن („lepší“) od حسن („dobrý“). Nepravidelné tvary existují, většina ale jde pravidelně podle vzorce أفعل. Káva je arabsky ženská, čaj mužský, a أحسن se nemění.
هي أصغر من أخيها.
Je mladší než její bratr.
أصغر („mladší, menší“): pro „ona“ stejný tvar أفعل jako pro „on“. Ženský tvar *صغرى se ve srovnání s من nepoužívá. Česky „mladší“ vypadá u sestry i bratra stejně.
القاهِرَةُ أَكْبَرُ مِنَ الإِسْكَنْدَرِيَّةِ، لٰكِنَّ الإِسْكَنْدَرِيَّةَ أَجْمَلُ في الصَّيْفِ.
Káhira je větší než Alexandrie, ale v létě je hezčí Alexandrie.
أَكْبَرُ مِنْ je „větší než“; před الـ zní مِنْ jako مِنَ. Obě města jsou arabsky ženského rodu, ale ani أَكْبَرُ, ani أَجْمَلُ se kvůli tomu nemění.
أَخي أَصْغَرُ مِنّي بِسَنَتَيْنِ.
Můj bratr je o dva roky mladší než já.
مِنّي je „než já“: مِنْ + -í se zdvojeným n. Rozdíl se udává po بِـ, jako české „o“: بِسَنَتَيْنِ, „o dva roky“ (duál).
هٰذا أَفْضَلُ مَطْعَمٍ في تونِسَ، وَكُسْكُسُهُ أَطْيَبُ كُسْكُسٍ أَكَلْتُهُ.
Tohle je nejlepší restaurace v Tunisu a jejich kuskus je nejlepší, jaký jsem kdy jedl.
Dva nejvyšší stupně postavené stejně: أَفْضَلُ مَطْعَمٍ („nejlepší restaurace“), أَطْيَبُ كُسْكُسٍ („nejchutnější kuskus“), tvar أَفْعَلُ a za ním podstatné jméno v jednotném čísle bez الـ. Spojení přesto znamená „nej-“.
القِطارُ أَسْرَعُ مِنَ الحافِلَةِ، لٰكِنَّهُ أَغْلى.
Vlak je rychlejší než autobus, ale je dražší.
أَسْرَعُ od سَريع („rychlý“) jde podle pravidelného vzorce. أَغْلى od غالٍ („drahý“) končí na ى, protože poslední kořenové písmeno je slabé. „Než autobus“ se ve druhé části domýšlí, jako v českém „ale je dražší“.
Kontrola k tomuto tématu se připravuje
Připravené nápovědy jsou zdarma
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1