إِنَّ a její sestry أَنَّ، لٰكِنَّ، كَأَنَّ، لَيْتَ، لَعَلَّ: podmět přejde do akuzativu a přísudek zůstane v nominativu (إِنَّ الطَّقْسَ جَميلٌ), zrcadlový obraz كانَ. Kdy إِنَّ a kdy أَنَّ, když česky je obojí „že“, a jak se k nim připojují zájmenné koncovky.
Umím převyprávět, co kdo řekl nebo co vím (قالَ إِنَّ، أَعْرِفُ أَنَّ), přidat k výpovědi „ale“, „protože“, „snad“ a „kéž“ a dát podmět po těchto částicích do správného pádu.
Podívejte se na tyto příklady. Dokážete rozpoznat gramatický vzorec?
إنّ الكتابَ كبيرٌ.
Kniha je skutečně velká.
إنّ الطقسَ جميلٌ اليوم.
Počasí je dnes opravdu krásné.
أعرف أنّ الامتحانَ صعبٌ.
Vím, že zkouška je těžká.
لكنّ المشكلةَ بسيطةٌ.
Ale problém je jednoduchý.
Zaměřte se na zvýrazněné části. Co mají společného?
Postavte إِنَّ před jmennou větu a podmět přejde do akuzativu, zatímco přísudek zůstane v nominativu: الطَّقْسُ جَميلٌ - إِنَّ الطَّقْسَ جَميلٌ. Je to zrcadlový obraz كانَ: كانَ nechá podmět a mění přísudek, إِنَّ naopak. Záměna směru je hlavní chybou tématu, a proto porovnejte tři řádky:
| الطَّقْسُ جَميلٌ - počasí je krásné | beze změny |
| كانَ الطَّقْسُ جَميلاً - počasí bylo krásné | كانَ mění přísudek |
| إِنَّ الطَّقْسَ جَميلٌ - počasí je opravdu krásné | إِنَّ mění podmět |
Samo إِنَّ výpovědi dodává váhu nebo ji jen otevírá. Česky se většinou nepřekládá, někdy mu odpovídá „vždyť“, „opravdu“ nebo intonace. „Věru“ a „vskutku“ patří do starých překladů Koránu, v běžné větě zní strojeně.
| إِنَّ - vždyť, opravdu (důraz) | إِنَّ العَرَبِيَّةَ جَميلَةٌ - arabština je opravdu krásná |
| أَنَّ - že | أَعْرِفُ أَنَّ الامْتِحانَ صَعْبٌ - vím, že zkouška je těžká |
| لٰكِنَّ - ale | لٰكِنَّ الطَّريقَ طَويلٌ - ale cesta je dlouhá |
| كَأَنَّ - jako by | كَأَنَّ الوَقْتَ لا يَمُرُّ - jako by čas neplynul |
| لَيْتَ - kéž | لَيْتَ الشَّبابَ يَعودُ - kéž by se vrátilo mládí |
| لَعَلَّ - možná, snad | لَعَلَّ الحافِلَةَ قَريبَةٌ - autobus už snad bude blízko |
Řádek s لَيْتَ je slavný půlverš staré arabské poezie a české „kéž by“ ho vystihne skoro doslova. لِأَنَّ, „protože“, je أَنَّ s předložkou لِـ a chová se úplně stejně: لِأَنَّ الجَوَّ حارٌّ - protože je horko.
Česky stojí stejné „že“ po „řekl“ i po „vím“: „Řekl, že je horko“, „Vím, že zkouška je těžká“. Arabština rozlišuje: po قالَ („řekl“) je إِنَّ: قالَ إِنَّ الجَوَّ حارٌّ; po slovesech vědění, myšlení a slyšení je أَنَّ: أَعْرِفُ أَنَّ، أَظُنُّ أَنَّ، سَمِعْتُ أَنَّ. Spojení قالَ إِنَّ uslyšíte v každých zprávách.
A druhý rozdíl: po českém „že“ zůstává podmět v 1. pádě, „zkouška je těžká“ i „vím, že zkouška je těžká“. Po أَنَّ se změní: الامْتِحانُ → الامْتِحانَ. Tady se opřít není o co, to si prostě zapamatujte.
Je-li podmětem zájmeno, stane se koncovkou částice: إِنَّهُ، إِنَّها، أَنَّكَ، لٰكِنَّهُمْ. „Já“ a „my“ mají po dvou tvarech: إِنَّني nebo إِنّي، إِنَّنا nebo إِنّا. „Vím, že nemáš čas“ ženě: أَعْرِفُ أَنَّكِ مَشْغولَةٌ; české „ty“ se změní v koncovku -ki.
Je-li přísudkem předložka s podstatným jménem, jde napřed, jako v عِنْدي سَيّارَةٌ, a podmět za ním je přesto v akuzativu: إِنَّ لي أَخاً في عَمّانَ - v Ammánu přece mám bratra; لَيْتَ عِنْدي وَقْتاً - kéž bych měl čas.
U slova se členem ال v jednotném čísle nebo v lomeném plurálu se mění samohláska a písmo zůstává stejné (الطَّقْسُ - الطَّقْسَ), takže v textu bez vokalizace změnu nevidíte. Změna je znát u neurčitých slov (-an s alifem: أَخاً), u mužského plurálu (-ína: إِنَّ المُهَنْدِسينَ) a u duálu. Dvě věci pravidlo ruší: إِنَّما, „jen, pouze“, a „lehké“ لٰكِنْ bez šaddy, po kterém může následovat jakákoli věta: لٰكِنْ ذَهَبْتُ - ale šel jsem.
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1
Procvičovací cvičeníإنّ الكتابَ كبيرٌ.
Kniha je skutečně velká.
إنّ dává الكتاب do akuzativu (الكتابَ s fathou). Přísudek كبيرٌ zůstává v nominativu.
إنّ الطقسَ جميلٌ اليوم.
Počasí je dnes opravdu krásné.
الطقسَ (počasí) je v akuzativu po إنّ. جميلٌ (krásné) zůstává v nominativu jako přísudek.
أعرف أنّ الامتحانَ صعبٌ.
Vím, že zkouška je těžká.
أنّ (že) je sestra إنّ používaná jako spojka. الامتحانَ je akuzativ, صعبٌ je nominativ.
لكنّ المشكلةَ بسيطةٌ.
Ale problém je jednoduchý.
لكنّ (ale) je další sestra إنّ. المشكلةَ je akuzativ, بسيطةٌ zůstává nominativ.
Procvičit v kurzu
Použijte tuto gramatiku ve cvičeních kurzu A1