Přehled gramatiky

The Czech alphabet with 42 letters: háčky and čárky diacritics, the unique ř sound, digraph ch, and the special letter ě

Can recognize and pronounce all Czech letters including diacritics, ř, ch, and ě

Délka samohlásek v přejatých slovech: stabilní případy, dublety (benzin/benzín) a pasti (téma, ale tematický)

Ovládám pravidla délky v přejatých slovech včetně krácení v odvozeninách.

Znít přirozeně: vokalizované předložky (se/ve/ke/ku), přízvukové takty s předložkami a vyhýbání se shlukům souhlásek

Správně vokalizuji předložky a kladu přízvuk na předložkový takt jako rodilý mluvčí.

Větný přízvuk a intonace rozlišující oznámení, otázku a ironii; melodická schémata češtiny

Nesu význam přízvukem a melodií: otázky, kontrast i ironii.

Personal pronouns in Czech: já, ty, on/ona/ono, my, vy, oni/ony/ona — singular and plural forms for all three genders

Can use all Czech personal pronouns correctly and understand when to drop them in pro-drop contexts

Possessive pronouns: můj/tvůj/jeho/její/náš/váš/jejich — forms and agreement with noun gender

Can express possession using possessive pronouns with correct gender agreement

Demonstrative pronouns ten/ta/to: gender agreement and usage in everyday speech

Can use demonstrative pronouns ten/ta/to to point out people and things with correct gender agreement

Accusative forms of personal pronouns: mě/mne, tě/tebe, ho, ji, je

Can use accusative personal pronouns in both short and long forms correctly

Dative personal pronouns: short and long forms

Can use dative pronouns to say who receives something or who something is for

Instrumental personal pronouns: se mnou, s tebou, s ním, etc.

Can express company and togetherness using instrumental pronouns with s/se

Krátké nepřízvučné a dlouhé přízvučné tvary zájmen (mě/mne, ho/jeho, mu/jemu) a tvary s n- po předložkách (něj, něho, němu)

Umím volit krátké, dlouhé a n-tvary zájmen podle pozice, důrazu a předložek.

někdo/něco/nějaký/některý a nikdo/nic/žádný, povinný dvojí zápor (Nikdo nepřišel)

Umím mluvit o neurčitých osobách a věcech a tvořit správné věty s vícenásobným záporem.

Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj: vždy odkazuje k podmětu věty a nahrazuje v této roli můj/tvůj/jeho

Umím správně používat svůj, když je vlastník podmětem, a slyším rozdíl proti jeho.

Poznávání knižního vztažného jenž/jež v psaných textech a převod na který

Přečtu texty s tvary jenž a umím je převést na který.

Aktivní užívání jenž ve formálním psaní: úplné skloňování včetně přivlastňovacích jehož/jejíž a tvarů s nimiž

Umím obměňovat formální vztažné věty úplným paradigmatem jenž a jeho přivlastňovacími tvary.

The verb být (to be): present tense conjugation jsem/jsi/je/jsme/jste/jsou and negation with ne-

Can conjugate být in all present tense forms, use it for identification, origin, and location, and negate it correctly

Conjugation and usage of the verb mít (to have): mám/máš/má/máme/máte/mají

Can conjugate mít in present tense and use it for possession and common expressions

Present tense conjugation of -at verbs: the dělat paradigm (type 5)

Can conjugate regular -at verbs in the present tense to describe daily actions

Present tense conjugation of -it/-et verbs: mluvit and rozumět paradigms (type 4)

Can conjugate -it and -et verbs in the present tense to express abilities and perceptions

Present tense conjugation of -ovat verbs: the pracovat paradigm with -uj- stem alternation

Can conjugate -ovat verbs to talk about work, studies, and everyday activities

Reflexive verbs with se (accusative) and si (dative): usage and clitic position rules

Can use reflexive verbs with se and si correctly, including proper clitic placement

Past tense formation: L-participle combined with the auxiliary verb být

Can form and use the past tense to talk about completed actions and past events

Past tense of být (to be): byl/byla/bylo/byli combined with jsem/jsi/jsme/jste

Can use the past tense of být to describe past states, locations, and conditions

Irregular past tense: jít→šel, moci→mohl, říci→řekl, jíst→jedl

Can use common irregular verbs in the past tense in everyday conversation

Verbal aspect basics: imperfective vs perfective pairs like dělat/udělat, psát/napsat

Can distinguish between imperfective and perfective verbs and choose the correct aspect for simple past actions

Future tense: imperfective with budu + infinitive, perfective present = future

Can talk about future plans, intentions, and predictions

Modal verbs: moct, muset, chtít, smět, umět — conjugation and usage

Can express ability, obligation, permission, and wishes using modal verbs

Imperative mood: commands and requests in 2sg, 1pl, 2pl

Can give instructions, make requests, and suggest group activities

Vidové dvojice (dělat/udělat, psát/napsat, kupovat/koupit): průběh a výsledek, volba správného členu dvojice

Umím volit mezi nedokonavým a dokonavým členem vidové dvojice podle toho, zda vyjadřuji průběh, nebo výsledek.

Přítomné tvary dokonavých sloves vyjadřují budoucnost (udělám, koupím, napíšu); budu + infinitiv jen pro nedokonavá slovesa

Umím správně tvořit budoucí čas obou vidů: budu + infinitiv pro nedokonavá slovesa, přítomné tvary pro dokonavá.

Kondicionál bych/bys/by + l-ové příčestí: zdvořilé žádosti (chtěl bych), přání a věty s kdyby, včetně tvaru by ses

Umím zdvořile žádat a vyjadřovat přání a podmínky se správně časovanými tvary bych.

Determinovaný a indeterminovaný pohyb: jít/jet pro jeden směr teď, chodit/jezdit pro zvyk, plus budoucí tvary půjdu/pojedu

Rozlišuji jednosměrný a opakovaný pohyb pěšky i dopravou a tvořím budoucí tvary půjdu a pojedu.

Prostorové předpony u sloves pohybu: při- (příchod), od- (odchod), vy- (ven), pře- (přes), v- (dovnitř) — a proč jsou předponové tvary dokonavé

Umím vyjádřit příchod, odchod, přechod a vjezd předponovými slovesy pohybu v minulém i budoucím čase.

Rozkazovací způsob pro ty/my/vy od kmene 3. osoby množného čísla, zákazy s nedokonavým videm a volba vidu v pokynech

Umím dávat pokyny, výzvy a zákazy se správnými tvary rozkazovacího způsobu a videm.

Jaký pád vyžadují častá slovesa: ptát se + 2. pád, pomáhat + 3. pád, čekat na + 4. pád, bát se + 2. pád

Umím používat správný pád nebo předložku s pádem po nejčastějších českých slovesech.

Zvratné pasivum: se + 3. osoba pro děje a obecná tvrzení (pivo se vaří, mluví se česky)

Umím popisovat děje a obecné zvyklosti zvratným pasivem.

Opisné pasivum: být + příčestí trpné (most je postaven, byl jsem pozván), stylová platnost a vyjádření původce

Rozumím opisnému pasivu a tvořím ho se správnou shodou a vyjádřením původce.

Kondicionál minulý byl bych udělal pro neuskutečněné minulé děje a jeho hovorové nahrazování kondicionálem přítomným

Umím vyjádřit neuskutečněné minulé podmínky a poznám plný i hovorový vzorec.

Po vidět/slyšet/cítit: vazba 4. pád + infinitiv (slyším ho zpívat) a alternativa s jak

Umím popsat, co vidím a slyším, infinitivní vazbou i větou s jak.

Jak předpony mění význam, nejen vid: psát → napsat/přepsat/dopsat/podepsat/vypsat

Umím tvořit a používat předponová slovesa s novým významem a jejich vidové dvojice.

Tvoření příčestí na -ný/-tý jako přídavných jmen (vařený, otevřený, umytý) a rozdíl vařený × vařící

Umím tvořit a používat příčestí jako přídavná jména a přečíst s nimi každý jídelní lístek.

Záludné zápory: nemuset (není nutné) × nesmět (je zakázáno), mít jako „má se" a dát se pro možnost

Umím přesně vyjádřit nezávaznost, zákaz, očekávání i proveditelnost.

Volba mezi zvratným a opisným pasivem ve všech časech, vyjádření původce a stylová platnost

Umím zvolit vhodné pasivum podle registru, času a vyjádření původce.

Poznávání přechodníků (-a/-ouc/-ouce, -v/-vši/-vše) v literárních a starších textech a jejich parafráze

Poznám přechodníky při čtení, umím je parafrázovat a používám ustrnulé tvary.

Jemná pravidla vidu: varování záporným dokonavým (Neupadni!), jednorázovost v záporu a vid v otázkách

Umím správně užívat vid ve varováních, záporné minulosti a otázkách po zkušenosti.

Významová mapa do-, po-, pře-, roz-, s-, vy-, za-: jak z jednoho kořene roste rodina slov

Umím dekódovat a tvořit nová předponová slovesa podle stálých významů předpon.

Funkce kondicionálu: zdvořilost, přítomná hypotéza, minulá ireálnost a výtka s měl bys

Umím nasadit kondicionál pro zdvořilost, hypotézu, ireálnost i rady včetně měl bys/měl jsi.

Frekventované idiomatické vazby: jde o + 4. pád, záleží na + 6. pádu, stát za + 4. pád, dojít k + 3. pádu, jednat se o

Ovládám klíčové idiomatické vazby, na nichž stojí přirozený projev.

Správné tvoření obou přechodníků pro formální prózu: kmeny, shoda, volba vidu a stylové dávkování

Umím tvořit oba přechodníky a stylově je dávkovat ve formálním textu.

Opakovací slovesa na -ávat/-ívat jako třetí vrstva vidu: nostalgická obvyklost (chodíval, říkávala) a tvoření

Umím užívat opakovací slovesa pro obvyklou a nostalgickou minulost a produktivně je tvořit.

Úplné paradigma přechodníků včetně vzácných minulých tvarů, ustálených výrazů a stylového mistrovství

Ovládám úplný systém přechodníků receptivně a dokážu jej nasadit pro vědomý stylový účinek.

Negation in Czech using the ne- prefix on verbs, and the requirement for double (multiple) negation

Can negate verbs with ne- and correctly use double negation with negative pronouns and adverbs

Forming questions in Czech: yes/no questions by intonation, question words kdo/co/kde/kdy/jak/proč/kolik

Can form yes/no questions using intonation and information questions using kdo, co, kde, kdy, jak, proč, kolik

Basic Czech word order: SVO as default, clitic second position rule, and flexible word order for emphasis

Can construct basic Czech sentences with correct SVO order and place clitics in second position

Coordinating and subordinating conjunctions for building complex sentences

Can connect ideas and clauses using coordinating and subordinating conjunctions

Vztažné věty se který: shoda v rodě a čísle s řídícím jménem, pád podle role ve větě, povinné čárky

Umím popisovat osoby, místa a věci vztažnými větami a volit správný tvar zájmena který.

Pravidlo druhé pozice: příklonky (jsem, bych, se, si, mi, ho) stojí za prvním větným členem v pevném pořadí

Umím řadit pomocné a zájmenné příklonky na druhou pozici ve správném vnitřním pořadí.

Věty bez podmětu: počasí (prší, sněží), stavy s 3. pádem (je mi zima) a vazby typu bolí mě

Umím popsat počasí, tělesné stavy a bolest neosobními větami.

Základní podřadicí spojky a pravidlo čárky; aby se časuje jako kondicionál (abych, abys, aby)

Umím tvořit souvětí vyjadřující obsah, příčinu, čas, účel i nepřímé otázky.

Věty s aby v úplnosti: účel, přání a žádosti po chtít/prosit/říkat a rozdíl aby × že

Umím vyjadřovat účel, přání a pokyny správně časovanými větami s aby.

Podmínkové věty s kdyby v obou časech, rozdíl jestli/pokud/kdyby a kdyby ve zdvořilých přáních

Rozliším reálné a nereálné podmínky a volím mezi jestli, pokud, když a kdyby.

Nepřímá řeč se že/aby/jestli: čas zůstává jako v originále (žádná souslednost), reprodukce otázek a pokynů

Umím reprodukovat výpovědi, otázky a pokyny bez umělého posouvání časů.

Spojování myšlenek v delším textu: proto, přesto, zatímco, navíc, naopak, tedy a jejich interpunkce

Umím psát souvislé odstavce s konektory důsledku, kontrastu a přidání.

Zvládnutí dlouhých příklonkových řetězců: bych + se/si + 3. pád + 4. pád (Já bych se mu ho bál dát)

Umím tvořit věty se třemi a více příklonkami v kanonickém pořadí v hlavních i vedlejších větách.

Slovosled jako informační struktura: známé na začátku, nové na konci (téma → réma), a jak přesun slov mění sdělení

Umím řadit věty tak, aby nová informace stála na konci a odpovídala na položenou otázku.

Pokročilá nepřímá řeč: relativní čas, uvozovací slovesa a posun deixe (dnes→ten den)

Umím reprodukovat řeč se správným relativním časem, posunutou deixí a pestrými uvozovacími slovesy.

Komentář k celé větě: což, přičemž, z čehož plyne a jejich pádové tvary

Umím komentovat celé výpovědi pomocí což/přičemž a jejich pádových tvarů ve formálním textu.

Interpunkce vícenásobných souvětí: vložené věty, infinitivní konstrukce, vsuvky, dvojtečka a středník

Umím spolehlivě interpunkčně zvládnout dlouhá souvětí včetně středníku a dvojtečky.

Expresivní předsouvání, zvolání (To je ale...!, Ten umí...!) a citový dativ (Ona ti je chytrá!)

Poznám a používám expresivní slovosled a citový dativ v živé řeči.

Čtení a tvorba akademické nominální češtiny a převod mezi jmenným a slovesným vyjadřováním

Umím přepínat mezi jmenným a slovesným stylem a krotit genitivní řetězce v odborné češtině.

Porozumění rychlé mluvené syntaxi: vypuštěná slovesa (Já nic!), echo odpovědi, parcelace a falešné starty

Rozumím eliptické mluvené řeči a odpovídám na zjišťovací otázky po česku.

Čtení poezie a starší prózy: postponovaná adjektiva (lásko má), genitiv před jménem a archaický slovosled

Správně čtu básnickou i terminologickou postpozici a užívám inverzi pro vědomý účinek.

The Czech T-V distinction: informal ty (tykání) vs formal vy (vykání), social rules and verb agreement

Can choose appropriately between ty and vy forms based on social context and relationship

Vzorce zdvořilých žádostí: Mohl byste...?, Chtěl bych..., Nešlo by...?, Prosím vás a zjemnění záporné otázky

Umím zdvořile žádat v obchodech, na úřadech i v restauracích a přirozeně zjemňovat otázky.

Poznávání obecné češtiny: ej místo ý (dobrej), vo- místo o- (vokno), -ý místo -é (dobrý pivo) a volba registru

Rozumím běžné mluvené češtině a tam, kde je to třeba, se držím spisovného registru.

Úplný paralelní systém: koncovky, protetické v-, posuny é→ý/í napříč paradigmaty a normy přepínání kódů

Umím přiřadit spisovné tvary k obecným protějškům a přepínat registr podle situace.

Čtení starších a slavnostních textů: jest, -ť, aniž, an, byv, kterak a jejich moderní protějšky

Přečtu slavnostní i starší texty a správně užívám aniž ve formálním psaní.

Nepřeložitelné „lepidlo": přece, vždyť, copak, ovšem, prý, snad, holt a jejich pragmatika

Umím nasazovat české částice tak, abych zněl přirozeně a vyjádřil postoj.

Povědomí o nářečích: hanácké, moravskoslovenské a slezské rysy proti obecné češtině

Poznám hlavní nářeční oblasti a přizpůsobím očekávání na cestách i při poslechu.

Dekódování právní a úřední češtiny: tímto, níže uvedený, v souladu s, dle, je povinen a psaní formálního dopisu

Přečtu smlouvy a úřední dopisy a sestavím formálně správnou žádost.

Živé spory úzu: by jste/byste, hyperkorekce mě/mně, abychom × abysme, pohyblivá hranice normy a IJP

Vím, které sporné tvary jsou kodifikované, tolerované či stigmatizované, a kde si to ověřit.

Prostředky fokusu: je to právě X, který; zrovna, dokonce, jenom, až, teprve a jejich dosah

Umím přesně fokusovat informaci pomocí právě, dokonce, jen, až a teprve.

Jak funguje česká kodifikace: ÚJČ, IJP, progresivní a konzervativní norma a jazykové spory na úrovni rodilého mluvčího

Orientuji se v kodifikačních zdrojích a argumentuji jazykové otázky s oporou v nich.

Plynulé přepínání mezi pěti registry: úřední, neutrální psaný, neutrální mluvený, hovorový, důvěrný

Trefím požadovaný registr na požádání a vědomě ho porušuji pro účinek.

Co sami Češi píší špatně (mně/mě, by jste, standartní, abysme) — a proč to student na C2 může vědět lépe

Poznám kanonické chyby rodilých mluvčích a vlastní projev držím kodifikovaný.

Numbers from 0 to 20: cardinal numerals and their pronunciation

Can count from 0 to 20 and use basic numbers in everyday situations like age and prices

Parts of the day, telling time on the clock, and common time expressions

Can tell the time, describe parts of the day, and schedule daily activities

Numbers from 20 to 1000: tens, hundreds, compound numbers

Can use numbers up to 1000 for prices, quantities, and addresses

Ordinal numbers: první, druhý, třetí and their gender agreement

Can use ordinal numbers for dates, floors, and ordering

Jak říkat a psát datum: Kolikátého je dnes?, tvary 2. pádu (prvního května) a v roce + letopočet

Umím se zeptat na datum a správně uvádět data, narozeniny a letopočty včetně svátků.

Úplný systém číslovka + pád: 1 se shoduje, 2-4 mají 1. pád mn. č., 5+ má 2. pád mn. č., a co se děje v nepřímých pádech

Umím počítat ve všech třech zónách a udržet správnou shodu slovesa po vyšších číslech.

Skloňování číslovek: dva/dvě, oba/obě, tři, čtyři a pět+ v pádech (se dvěma, o třech, před pěti lety)

Umím skloňovat číslovky ve výrazech času a množství: před pěti lety, se dvěma přáteli.

dvoje/troje/čtvery pro soubory a pomnožná jména (dvoje dveře, troje ponožky) plus zlomky (polovina, třetina, půl)

Umím počítat soubory a pomnožná jména a používat zlomky s 2. pádem.

Grammatical gender of Czech nouns: masculine (animate/inanimate), feminine, neuter recognition patterns

Can identify the grammatical gender of common Czech nouns and understand the animate/inanimate distinction

Nominative plural of nouns across all genders

Can form and use nominative plural of common nouns

Nominative case of nouns: subject function, kdo?/co? questions, basic declension patterns

Can identify and use the nominative case for subjects and after 'to je' in basic sentences

Accusative case for masculine nouns: animate adds -a, inanimate equals nominative

Can use masculine nouns in the accusative case as direct objects of common verbs

Accusative case for feminine and neuter nouns: feminine changes endings, neuter equals nominative

Can use feminine and neuter nouns correctly in the accusative case for everyday sentences

Locative case of masculine and neuter nouns: endings -u/-e, consonant alternations h→z, k→c

Can form the locative case of masculine and neuter nouns to talk about locations and topics

Locative case of feminine nouns: -a→-e/-ě, -e→-i, consonant→-i

Can form the locative case of feminine nouns to describe locations, topics, and situations

Dative case (3rd case) noun endings across all genders and declension patterns

Can use dative case to express giving, helping, and communicating with someone

Instrumental case (7th case) noun endings: expressing 'with' and means

Can express means of transport, tools, company, and professions using instrumental case

Genitive case basics: possession, origin, quantities, and key noun endings

Can express possession, origin, and quantities using genitive case

Vocative case: direct address forms for names, titles, and common nouns

Can address people correctly using vocative forms of names and titles

Úplný systém 2. pádu jednotného čísla: koncovky všech rodů, předložky bez/do/od/u/z, význam původu a přivlastnění

Umím vyjádřit původ a přivlastnění a používat předložky bez/do/od/u/z se správnými tvary 2. pádu.

2. pád množného čísla: -ů u mužského rodu, nulová koncovka s vkladným -e- u ženského a středního rodu, užití po číslovkách od 5 a výrazech množství

Umím používat správné tvary 2. pádu množného čísla po číslovkách od pěti a po výrazech množství.

4. pád množného čísla: shoduje se s 1. pádem kromě mužského životného rodu s koncovkami -y/-e (vidím pány, muže)

Umím správně používat předměty v množném čísle včetně zvláštních tvarů mužského životného rodu.

Koncovky 6. pádu množného čísla -ech/-ích/-ách podle typu kmene, pravidlo k/h/ch/g a častá místní spojení

Umím mluvit o místech v množném čísle a volit správnou koncovku -ech/-ích/-ách podle typu kmene.

Koncovky 3. pádu množného čísla -ům/-ám/-ím a nepravidelné tvary lidem/dětem

Umím skupinám lidí něco dávat, pomáhat jim a oslovovat je správnými tvary 3. pádu množného čísla.

7. pád množného čísla -y/-i/-ami/-emi, nepravidelné lidmi/dětmi a poznámka o hovorovém -ama

Umím vyjádřit společnost a prostředek v množném čísle a rozpoznat hovorové -ama.

Úplný 5. pád: koncovky -e/-i/-o, změny souhlásek (Petře!, Marku!) a každodenní užití v pozdravech a e-mailech

Umím správně oslovovat lidi ústně i písemně pomocí 5. pádu.

1. pád mn. č. mužského životného rodu: -i s měkčením (kluk→kluci, Čech→Češi), -ové u prestižních slov, -é u jmen na -tel

Umím používat správné tvary 1. pádu mn. č. mužských životných jmen s náležitým měkčením.

Záporový genitiv v ustálených spojeních (není divu, nemám tušení) a existenční zápor (nebylo nikoho)

Užívám ustálené záporové genitivy a běžné předměty nechávám ve 4. pádě.

Kde si konkurují 2. a 4. pád: partitiv (dát vody/vodu), slovesa užít si, dosáhnout a stylová hodnota

Umím volit mezi 2. a 4. pádem podle registru a slovesa a držím pevně genitivní vazby.

Adjective-noun agreement in nominative: hard endings -ý/-á/-é, soft ending -í

Can correctly use adjective endings to agree with noun gender in nominative case

Accusative case of adjectives: masculine animate -ého, feminine -ou/-í, and other gender forms

Can use adjectives correctly in the accusative case across all genders

Locative case of adjectives: masculine/neuter -ém/-ím, feminine -é/-í

Can use adjectives correctly in the locative case to describe locations, topics, and qualities

Comparative and superlative forms of adjectives

Can compare people, places, and things using comparative and superlative adjectives

Měkká přídavná jména vzoru jarní: jednotný tvar -í pro všechny rody v 1. pádě a jejich úplné skloňování

Umím správně skloňovat měkká přídavná jména ve všech rodech a pádech.

Přivlastňovací přídavná jména od jmen osob: -ův/-ova/-ovo a -in/-ina/-ino, tvoření a základní skloňování

Umím vyjadřovat vlastnictví přídavnými jmény na -ův/-in a poznávat je v místních názvech.

Dochované jmenné tvary rád, zdráv, schopen, jist, spokojen: kde jsou povinné a kde stylově příznakové

Umím správně používat jmenné tvary v přísudku, především všechny tvary slova rád.

Činná přídavná jména -ící/-oucí × trpná -aný/-ený plus účelová na -cí (psací, šicí)

Umím volit mezi činnými, trpnými a účelovými přídavnými jmény slovesnými včetně dvojic podle délky.

Prepositions governing the accusative case: na, pro, přes, za + Acc

Can use common prepositions with the accusative case for direction, purpose, and exchange

Prepositions governing the locative case: v/ve, na (location), o, po, při

Can use prepositions v, na, o, po, při correctly with the locative case to describe locations, topics, and timing

Directional prepositions: do+Gen, z/ze+Gen, k/ke+Dat, od+Gen for movement

Can express movement to and from places using directional prepositions with correct cases

Prepositions governing the dative case: k/ke, díky, kvůli, naproti

Can express direction toward, cause, and spatial relationships using dative prepositions

Prepositions governing instrumental: s/se, za, před, mezi, nad, pod

Can describe locations using spatial prepositions with instrumental case

Předložky času a jejich pády: v pátek, o víkendu, za hodinu, před rokem, od–do, po obědě, během dne

Umím zařadit události v čase se správnou předložkou a pádem.

Dvojice směr/místo: do+2./v+6., na+4./na+6., k+3./u+2. a která jména se pojí s na

Umím volit správnou dvojici předložek směru/místa včetně skupiny s na a pravidla pro osoby.

Adverbs of place: tady/zde, tam, nahoře, dole, vlevo, vpravo

Can use place adverbs to describe locations and give simple directions

Past time expressions: včera, minulý týden, loni, před rokem

Can use common time expressions to situate events in the past

Stupňování příslovcí pomocí -eji/-ěji a nej-, nepravidelné tvary lépe/hůř/víc/míň a srovnání pomocí než

Umím srovnávat činnosti a zvyky pomocí stupňování příslovcí a spojky než.

Podstatná jména slovesná na -ní/-tí (vaření, čtení, pití): tvoření od obou vidů a skloňování podle středního rodu

Umím tvořit a používat podstatná jména slovesná od obou vidů včetně jazyka cedulí a oznámení.

Zdrobněliny s -ek/-ík/-ka/-ko i dvojité zdrobněliny a jejich vřelost v běžné češtině (chlebíček, pivečko, kafíčko)

Rozumím zdrobnělinám a používám je v jejich citovém, nikoli doslovném významu.

Produktivní přípony pro abstrakta, obory, činitele a materiály; čtení novotvarů

Umím dekódovat a tvořit odvozenou slovní zásobu pomocí produktivních přípon.

Jery, palatalizace a ablaut jako klíč k dnešním nepravidelnostem: pes/psa, den/dne, kniha/knize

Umím vysvětlit a předvídat pohyblivé e a souhláskové alternace z jejich historických zdrojů.

Zvládnutí blízkých synonym na idiomatické úrovni: vědět/znát/umět, použít/využít/zneužít, myslet si/myslet na

Umím volit správný člen dvojice blízkých synonym na idiomatické úrovni.

Skloňování okazionalismů a značek, ironie zdrobnělin, předponové vtipy a morfologický humor

Umím si hrát s českou morfologií: skloňovat nová slova, chytat ironii zdrobnělin, tvořit slovesa.

Náročných 10 % českého pravopisu: velká písmena institucí, spojovník a pomlčka, skloňování zkratek (v ČR, na FF UK)

Spolehlivě zvládám velká písmena institucí, rozdíl spojovníku a pomlčky i chování zkratek.